s10.
Dnešní den byl v práci úmorný a já se těšila, až budu doma, mám to od práce domů asi tak 5 minut chůze, takže po takto náročných dnech bývám ráda, že se nemusím trmácet autem nebo nedej bože autobusem či vlakem někam do Horní dolní. Prošla jsem kolem kostelíku do naší ulice, dalo by se říct, že je to taková menší vilková čtvrť na Slezském předměstí Hradce Králové. Hradec je celkem velké město, s třiadevadesáti tisíci obyvateli. Je městem univerzitním a krásným, ležícím na soutoku Labe a Orlice. Pro svoji strategickou polohu bylo využíváno jako vojenská pevnost až do katastrofální bitvy na Chlumu v roce 1866. A také dlouhá léta věnným městem českých královen. O jeho dnešní podobu se zasloužili především architekti Jan Kotěra a Josef Gočár, však Gočárův okruh dodnes inspiruje nejednoho architekta. Plně souhlasím s přídomkem, Salon republiky. Dovedla bych si i představit slogan „Pro rodinu to nejlepší“. Žije se tu vážně dobře a je tu spousta kulturního, sportovního i dalšího vyžití, každý si tu najde to, co mu vyhovuje. Je tu spousta institucí, škol, univerzit, mateřských školek, divadel, kin, filharmonie, muzeum, hodně soukromých firem a podniků, magistrát města, finanční úřad, úřad práce a v neposlední řadě i ČSSZ, a tam pracuju. Došla jsem k brance rodinného domku, zkontrolovala poštovní schránku, a ač je tam napsáno „bez reklamy prosím“ tak se vždy najdou tací, co ty letáčky do té schránky vhodí. Já je vyhazuji hned vedle do popelnice. Prošla jsem přes dvorek až k domovním dveřím, sundala si boty, a prošla chodbou do svého pokoje. 4 x 6,5 metru, se vším co člověk může potřebovat, v mém případě co upír může potřebovat. Dvě velká téměř dvoumetrová okna na obou stranách nosných zdí a spousta místa na cvičení. Jedno okno s výhledem do zahrady před domem a příjezdovou ulici a druhé okno s výhledem na dvorek se zámkovou dlažbou. Po obou stranách okna dvě klece, ve kterých jsou ubytované moje činčily, Rico a Gipsy, kteří mi dělají společnost a hned vedle plazmový televizor LG s uhlopříčkou 32“. Na druhé straně místnosti komoda a knihovna s mými oblíbenými knihami, kdybych je ovšem měla vypisovat, byli bychom tu ještě za rok, takže to nechám na jindy. Šatní skříň a pochopitelně moje soukromá lednička. Nechtěla jsem se hádat o jídlo v lednici v kuchyni, tak jsem si zhruba před rokem pořídila menší ledničku Zanussi. U druhého okna pracovní stůl s notebookem a další elektronikou a samozřejmě s postelí u zdi. A uprostřed místnosti stojí můj osobní trenér fitness Chris.
