s14.
Navíc nepropadám melancholickým náladám, deprese neznám a jsem na světě ráda, a hlavně si na nic nestěžuju, vím, totiž, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, takže si užívám život a skutečně ho žiju. Jak jsem tak seděla na té lavičce a čekala, až se ukáže Kreator, přemýšlela jsem. O čem? To snad ani nechtějte vědět, krom obvyklých pitomostí, které mám v hlavě takřka 24 hodin sedm dní v týdnu, i o umístění nové základny. A než něco namítnete, jsem žena, dokážu myslet na pitomosti a zároveň vymýšlet velice komplikované plány. Věděla jsem, že bude potřeba budova, do které se dá těžko dostat, taková malá pevnost. Bude potřeba budova, která má i jiný účel než aby se v jejích útrobách schovávala banda krvežíznivých upírů toužících po pomstě všem lykanům. Budova, která nebude přitahovat pozornost. Bylo by to jednodušší, kdyby nezrušili starý pivovar, tam by se Kreovi zcela jistě líbilo, mohl by si mimo jiné hrát i na sládka, ovšem nejsem si jistá, jestli by se mu jeho nová role sládka nezalíbila natolik, že by zapomněl na náš společný boj proti těm chlupatým bestiím. Bohužel budova starého pivovaru padla pro dobro všech úřednických krys, a že jich je v Hradci docela dost, věřte mi, vím, o čem mluvím, jsem jednou z nich, ovšem ani náhodou nejsem jedna z těch šedých myšek, z toho průměru, mě byste poznaly kdykoli a kdekoli, krom toho, že jsem velice pozitivní bytost, jsem totiž také velice drzá bytost. Moji zaměstnavatelé si toho jsou moc dobře vědomi, a ve svém uvědomění mě zašili někam, kde dle nich nebudu působit potíže svým ostrým jazýčkem. Tudíž, mě zašili do kanceláře a dali mi na starost důležitou a lépe placenou práci, ovšem pod podmínkou, že se nebudu stýkat s klienty. Oni moc dobře věděli, proč to udělali, nejsem lidumil, podle mě si za své problémy může většina lidí sama a mí zaměstnavatelé si to museli moc dobře uvědomit. Ale má to svou výhodu, nemusím se s klienty hádat a tudíž ani nehrozí riziko, že bych je odkázala do… teplejších krajin a tím nedej, bože, zase to slovo, přišla o své dobře placené místečko. To jsem, ale odbočila, stále zůstávala otázka, kde by nová pevnost měla být. A rozhodně by to neměla být nějaká laciná zřícenina. Měla by už z dálky vzbuzovat respekt. Kreator byl přesvědčený, že Hradec bude pro novou základnu ideální, upíři ani lykani se tu ještě moc neroztáhli, upíři z obavy, že bych si hrála na jejich písečku a lykani z obavy, že bych si jejich chlupaté zadky naservírovala na kari. Docela dlouho se mi dařilo držet je za hranicemi města, ale byli čím dál nenažranější a měla jsem obavy, že je sama už moc dlouho neudržím. Kreův e-mail přišel takřka jako vyslyšení mých proseb z hůry, že by Bůh přece jen existoval?
